Evropa potřebuje modernizovat elektrické sítě. ABB investuje miliardy, Siemens Energy zvyšuje výhled
Evropské sítě se sypou. ABB a Siemens Energy sázejí miliardy — a mají pravdu
Před třemi lety nikdo nevěřil, že se Francie dostane do situace, kdy nebude schopná vyvážet elektřinu v zimě. Stalo se. Polovina jaderných bloků stála kvůli opravám a francouzský přenosový systém operátor RTE musel improvizovat. Teď stejný RTE přiznává, že jeho trh s vyrovnávací energií je technicky za zenitem a slibuje nápravu do poloviny června 2026. To není technická poznámka v hlášení — to je přiznání, že infrastruktura, na které stojí energetická bezpečnost celé střední Evropy, nestíhá.
ABB to ví. Siemens Energy to ví. A pomalu to začínají vědět i vlády.
Francouzský problém, evropský problém
RTE — Réseau de Transport d'Électricité — je zodpovědný za přenos elektřiny v zemi s 67 miliony obyvatel a jedním z největších jaderných parků na světě. Když tento operátor veřejně oznámí, že jeho mechanismy pro vyrovnávání sítě nefungují správně, je to varovný signál pro celý kontinent.
Problém není primárně technický. Je systémový. Evropský trh s elektřinou byl navržen v době, kdy výroba byla předvídatelná — uhlí a jádro se zapínalo a vypínalo podle plánu. Dnes se na síti střídají tisíce decentralizovaných zdrojů: solární panely, větrné parky, domácí baterie. Každý z nich reaguje jinak. Každý přidává do sítě variabilitu, se kterou staré algoritmy pro vyrovnávání nedokáží pracovat.
Severské trhy ukazují, co se děje, když tato volatilita narazí na slabou poptávku. Futures na elektřinu v Nordpool zóně padají dlouhodobě dolů — a to souběžně s poklesem cen zemního plynu. Zdánlivě dobrá zpráva pro spotřebitele. Ve skutečnosti to znamená, že investice do nové infrastruktury jsou méně atraktivní, zatímco potřeba modernizace roste. Klasická energetická past.
ABB sází miliardy. Proč teď?
ABB loni oznámilo investiční plán v řádu miliard dolarů zaměřený na elektrifikaci průmyslu a modernizaci distribuční infrastruktury. Pro laiky: jde o transformátory, rozvaděče, řídící systémy a celou kategorii technologií, které většina lidí nikdy nevidí, ale bez nichž by se ani nerozsítilo světlo.
Timing není náhoda. Evropská politika — zejména Green Deal a navazující REPowerEU — tlačí na elektrizaci dopravy, průmyslu a vytápění. To znamená dramatický nárůst poptávky po elektrické kapacitě. McKinsey odhaduje, že do roku 2030 bude potřeba přidat do evropských sítí investice v rozsahu 400 až 600 miliard eur. Jen do distribuční sítě.
ABB vidí příležitost. Jejich produktové portfolio — od vysokonapěťových odpínačů přes průmyslové pohony až po digitální twin technologie pro správu sítí — je přesně to, co distributoři potřebují. A co dosud odkládali, protože investiční cyklus v energetice má délku vládnutí ne jedné, ale tří politických reprezentací.
Důležitý detail: ABB se soustředí nejen na hardware, ale stále více na software. Digitální správa sítě je oblast, kde marže jsou vyšší než na transformátorech a kde závislost zákazníka na dodavateli je mnohem větší. Chytrá strategie.
Siemens Energy: z krize ke hvězdě
Ještě před dvěma lety byl Siemens Energy noční můrou investorů. Problémy s větrnými turbínami Gamesa, ztráty v řádu miliard, manažerská turbulence. Akcie padaly jako kámen.
Dnes? Siemens Energy zvyšuje výhled opakovaně a trh reaguje nadšeně. Co se změnilo?
Za prvé, větrná divize byla stabilizována. Gamesa prošla restrukturalizací a nové kontrakty se uzavírají za podmínek, které jsou ziskovější. Za druhé — a to je klíčové — poptávka po jejich druhé klíčové oblasti exploduje. Transformátory a přenosové systémy jsou zboží, které má dnes dobu čekání 24 až 36 měsíců. Kapacita výroby v Evropě a USA nestíhá. Siemens Energy je jeden z mála hráčů, kteří mají jak výrobní kapacitu, tak technologické know-how.
Generální ředitel Christian Bruch to formuloval bez obalu: "Jsou to nejlepší tržní podmínky, jaké jsme za posledních dvacet let zažili." Nebylo to PR brebentění — bylo to konstatování faktů. Objednávkové knihy přetékají. Výhledy jsou zvyšovány. Akcie jsou zpátky na pre-krizových úrovních.
Legislativní kontext zde hraje přímou roli. Evropská nařízení o přenosu elektřiny — konkrétně revize Trans-European Energy Networks (TEN-E) — identifikují stovky přeshraničních propojení a posílení sítí jako projekty společného zájmu. To znamená zrychlené povolovací řízení a přístup k financování z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Jinými slovy: státní peníze jdou do infrastruktury, která vyhovuje produktovému portfoliu právě firem jako Siemens Energy a ABB.
Legislativa jako akcelerátor i brzda
Tady to začíná být zajímavé — a trochu frustrující.
Evropská legislativa v oblasti energetiky je schizofrenní. Na jedné straně ambiciózní cíle: 42,5 % obnovitelných zdrojů do roku 2030, 600 GW solární kapacity, masivní elektrizace. Na druhé straně: povolovací procesy, které trvají v průměru 8 let pro nové přenosové vedení. Německo nedávno urgentně stavělo nová přenosová vedení — Suedlink a Suedostlink — a i přes všechny politické priority se výstavba protahuje o roky.
Francie má specifický problém: její balanční trh byl historicky dominovaný jadernými elektrárnami, které poskytovaly záložní kapacitu levně a spolehlivě. Jak jaderný park stárne a obnovitelné zdroje přibývají, starý systém přestává fungovat. RTE to ví. Přiznalo to. A teď slibuje reformu — nový design balančního trhu do poloviny června 2026.
Co to konkrétně znamená? Pravděpodobně větší roli pro bateriová úložiště a zprostředkovatele flexibility. Trh s regulační energií — primární regulace, sekundární regulace, minutová záloha — se bude muset otevřít novým hráčům. Pro firmy jako Smart Energy Share, které pracují s obchodováním odchylek a regulační elektřinou, jde o přímou legislativní příležitost. Francouzský model se stane vzorem — nebo varováním — pro zbytek Evropy.
Více o tom, jak legislativní rámec ovlivňuje obchodování s energií na úrovni obcí a komunit, najdete na electric-share.cz.
Co to znamená pro českou energetiku
Česká republika má v evropském energetickém kontextu specifické postavení. Jsme tranzitní zemí — elektřina z německých obnovitelných zdrojů nás přetéká do Rakouska a Maďarska, aniž by to česká síť vždy zvládala bez problémů. ČEPS pravidelně musí zasahovat pomocí fázových posunovačů na hranici s Německem.
Modernizace sítě není pro ČR volitelná. Je to otázka bezpečnosti zásobování. ERÚ — Energetický regulační úřad — v posledních dvou letech aktualizuje regulační rámec pro flexibilitu a bateriová úložiště. Legislativa jde správným směrem, ale pomalu.
Zajímavý detail: České distribuce (ČEZ Distribuce, EG.D, PREdistribuce) jsou pod tlakem připojovat stále více obnovitelných zdrojů a nabíječek elektromobilů, aniž by sítě stíhaly kapacitně. Řešení není jen stavět nová vedení — je to inteligentní řízení dostupné kapacity. A tady vstupují do hry technologie, které ABB a Siemens Energy nabízejí: digitální správa sítě, prediktivní modely zatížení, automatická regulace.
Pro konečné uživatele — průmyslové odběratele, provozovatele BESS úložišť, zprostředkovatele — to znamená jedno: kdo se napojí na systémy flexibility dřív, bude mít konkurenční výhodu. Kapacitní trhy a aukce na regulační energii budou nabízet stále atraktivnější podmínky, protože systémové potřeby porostou rychleji než nabídka.
Detailní pohled na technologie bateriových úložišť v kontextu evropské sítě nabízí bess-global-blog.vercel.app.
Kdo vydělá a kdo prošvihne vlak
Realita je prostá: investiční cyklus v energetické infrastruktuře trvá dekády. Kdo se rozhodne investovat dnes, sklízí plody v roce 2030 a dál. Kdo čeká — na stabilnější ceny, na jasnější legislativu, na lepší technologie — pravděpodobně čeká příliš dlouho.
ABB a Siemens Energy vsadily. Jejich výsledky ukazují, že sázka byla správná. Trh s transformátory a přenosovými systémy je v supercyklu, který může trvat deset až patnáct let.
Pro menší hráče — provozovatele BESS systémů, zprostředkovatele, obchodníky s flexibilitou — je okno příležitostí rovněž otevřené. Reformy balančních trhů, jako ta, kterou chystá RTE ve Francii, budou postupně probíhat ve všech evropských zemích. Nová pravidla vytvoří prostor pro komerční flexibilitu tam, kde dříve dominovaly velké utility.
Smart Energy Share pracuje přesně v tomto prostoru — sdílení energie, BESS systémy od 50 do 250 kW, obchodování s odchylkami a regulační elektrárny. Více informací na smartenergyshare.com. Jde o segment, kde evropská legislativa a tržní potřeby konečně jdou stejným směrem.
Předpověď: do roku 2028 přijde první velká krize sítě
Závěrem provokativní teze: modernizace nestíhá. ABB a Siemens Energy investují správně, ale kapacita průmyslu není neomezená. Transformátory mají dvouletou čekací dobu. Inženýrů pro projektování přenosové infrastruktury je nedostatek. Povolení trvají roky.
Mezitím do sítě přibývají gigawatty solárních panelů, stovky tisíc nabíječek elektromobilů a průmyslová tepelná čerpadla. Každý nový spotřebič je malá zátěž. Dohromady jsou to stovky megawatt neplánované variability.
Někde v Evropě — možná v Německu, možná ve Francii, možná v Polsku — se to do roku 2028 zauzlí natolik, že dojde k rozsáhlému výpadku nebo k nucenému omezení spotřeby na úrovni průmyslu. Nebude to apokalypsa. Bude to ale dostatečně bolestivá lekce, aby evropské vlády konečně zrychlily povolování a investice.
Jde jen o to, kdo bude připravený.