Evropská energetika v čínských rukou? Šéf Nordexu volá po unijním zákazu čínských větrných turbín

Čínské turbíny za půlku ceny: Nordex bije na poplach a Brusel se musí rozhodnout, komu patří evropský vítr

Představte si, že postavíte větrný park za miliardy korun — a po deseti letech zjistíte, že vzdálený stát s odlišnými hodnotami drží klíče od vaší rozvodné sítě. Přesně tohle scénář se Evropa snaží odvrátit, zatímco čínští výrobci větrných turbín nabízejí své stroje za ceny, které žádný evropský konkurent nemůže dorovnat bez státní podpory.

José Luis Blanco, generální ředitel německého Nordexu, přestal chodit kolem horké kaše. Veřejně vyzval Evropskou unii, aby zakázala čínské větrné turbíny na evropském trhu — nebo minimálně zavedla tak razantní cla, že čínská nabídka přestane být lákavá. Nejde přitom o protekcionismus pro protekcionismus. Jde o přežití průmyslu, který má být páteří evropské energetické nezávislosti.

Proč se Nordex bojí Mingyangu a spol.

Čínský trh s větrnou energetikou ovládají firmy jako Mingyang Smart Energy, Goldwind nebo CSSC Haizhuang. Doma vyrostly na masivních státních zakázkách a subvencích, díky nimž si mohly dovolit prodávat turbíny hluboko pod výrobními náklady. Výsledek? Na domácím trhu mají přes 80 % podíl, čínská kapacita větrné energie překonala v roce 2023 celý zbytek světa dohromady.

Teď míří ven. Do Jižní Ameriky, Jihovýchodní Asie — a pomalu, ale jistě, ke hranicím EU. Nabídková cena čínské offshore turbíny je podle odhadů BloombergNEF o 30 až 50 % nižší než srovnatelný evropský výrobek. To není efektivita, to jsou dotace přesunuté přes kontinent.

Blanco v rozhovoru pro Handelsblatt uvedl konkrétní číslo: Nordex potřebuje na výrobu turbíny přibližně dvojnásobek toho, co si čínský výrobce účtuje jako prodejní cenu. Při takovém cenovém nůžkovém efektu se nedá soutěžit. Vestas, Siemens Gamesa, Nordex — všichni evropští hráči si to dobře spočítali.

Solarní precedent, na který Brusel raději zapomněl

Větrná energie má před sebou tutéž cestu, jakou za posledních patnáct let prošla fotovoltaika. A výsledek byl pro Evropu bolestný.

Na začátku 2000. let měla EU vlastní průmysl výroby solárních panelů. Q-Cells, Schott Solar, Würth Solar — světová špička. Pak přišly čínské dotace, dumping a evropská nerozhodnost. Dnes vyrábí Čína přes 80 % všech solárních panelů na světě a v Evropě z původního průmyslu zůstaly trosky. Q-Cells zkrachoval, zachránily ho až jihokorejské investice.

EU sice zavedla v roce 2013 dočasná cla na čínské panely, ale po lobbování průmyslu (instalateři a developeři chtěli levné panely) je zase stáhla. Klasická past krátkodobé úspory versus dlouhodobé závislosti. Teď hrozí, že tentýž příběh zopakujeme u větrné energie — jenže turbíny jsou ještě citlivější infrastruktura než panely.

Jak upozorňuje electric-share.cz, legislativní rozhodnutí přijatá dnes určují, jak bude vypadat energetický trh za dvacet let. A v případě větrných turbín mluvíme o zařízeních, která jsou fyzicky zapojena do kritické infrastruktury státu — s datovými připojeními, dálkovým ovládáním a závislostí na servisních smlouvách.

Bezpečnostní riziko, které se neměří v kilowattech

Tady přichází argument, který přebíjí veškerou ekonomiku. Moderní větrná turbína není jen mechanický stroj. Je to datové centrum s rotorem. Řídící jednotky, senzory, komunikační moduly — vše sbírá data a komunikuje s centrálou výrobce. U čínské turbíny ta centrála sedí v Pekingu, nebo přinejmenším podléhá čínské legislativě, která firmám ukládá spolupracovat se státními bezpečnostními složkami.

Analogie? Huawei v telekomunikacích. Německo, Velká Británie a další státy postupně vytlačují čínské vybavení z 5G sítí právě kvůli obavám z backdoorů a potenciálního odpojení. Větrný park připojený na síť přes čínský řídicí systém není principiálně jiný případ.

Dánský energetický regulátor a německý BSI (Spolkový úřad pro bezpečnost informační techniky) tento scénář už formálně zhodnotily jako riziko. Španělsko a Francie mají interní přezkumy. Dokud ale neexistuje unijní rámec, každá země improvizuje sama.

Jde o víc než špionáž. Při napjatých geopolitických vztazích si umíte představit scénář, kdy je třetina evropské větrné kapacity vzdáleně odpojena nebo sabotována? Možná ne zítra — ale za deset let? Energetická bezpečnost se nepočítá v pravděpodobnosti, ale v důsledcích.

Co navrhuje Nordex a jak realistické to je

Blancova výzva má dvě části. Za prvé: přímý zákaz čínských turbín v projektech financovaných z unijních fondů (REPowerEU, Fond obnovy). To by bylo legislativně nejrychlejší — EU kontroluje tok peněz a může nastavit podmínky. Za druhé: systémová cla podobná těm, která EU zavedla loni u čínských elektromobilů (17 až 35 %).

Elektrická auta jako precedent jsou zajímavý, ale pozor na rozdíl: turbíny se nenakupují po statisících kusů, jako auta. Tendr na větrný park je jedno velké zadání, kde cena rozhoduje o životaschopnosti celého projektu. Clo 20 % může být pro investora klíčový rozdíl mezi ziskovým a prodělečným projektem.

Brusel zatím váhá. Antisubvenční šetření vůči čínským turbínám zahájila Evropská komise v roce 2023 — ale výsledky přicházejí pomalu a lobby ze strany developerů obnovitelných zdrojů (kteří chtějí co nejlevnější komponenty) je silná. Ironicky, zelená lobby a čínský průmysl táhnou v tomto případě za stejný provaz.

Více o dopadech unijní legislativy na energetický sektor čtete také na smartenergyshare.cz, kde sledujeme, jak regulatorní změny ovlivňují virtuální elektrárny a obchodování s flexibilitou.

Co to znamená pro českou energetiku

Česko není větrná velmoc — přes 70 % obnovitelné kapacity tvoří fotovoltaika. Ale nová pravidla pro větrné parky, která postupně uvolňují výstavbu i na méně exponovaných lokalitách, otevírají dveře investorům. A mezi nimi jsou i takoví, kteří budou sledovat cenu turbíny jako hlavní kritérium.

ERÚ (Energetický regulační úřad, eru.gov.cz) zatím nemá specifický nástroj pro posuzování původu technologií v zadávacích řízeních. Česká legislativa jde cestou nejnižší ceny — a to je při čínské cenové konkurenci problém, který se projeví za pár let.

Praktická ukázka: polský developer s čínskými turbínami Mingyang podal v roce 2024 nabídku do baltského offshore tendru o 40 % levněji než evropská konkurence. Výběrové řízení nakonec výrobce z rizikových zemí vyloučilo — ale jen proto, že Pobaltí na bezpečnostní aspekty dbá více než průměr EU.

Čeští investoři do obnovitelných zdrojů, kteří hledají způsoby, jak maximalizovat výnos z větrné nebo solární kapacity, mají k dispozici platformy jako smartenergyshare.com, kde lze sdílet energii, obchodovat s bateriovou flexibilitou (BESS 50–250 kW) nebo se zapojit do day tradingu elektřiny a obchodování s odchylkami. Právě obchodování s regulační elektřinou se stává klíčovým zdrojem příjmů pro větrné parky, které musí kompenzovat proměnlivost výroby.

Přijde zákaz, nebo ne?

Pravděpodobný výsledek? Kompromis. Přímý zákaz čínských turbín EU neprojde — příliš silný odpor ze strany zemí, kde cena obnovitelných zdrojů rozhoduje o politické přijatelnosti energetické transformace. Ale antisubvenční cla ve výši 20–30 % jsou realistická, a pokud Komise dospěje k závěru, že čínské subvence zásadně deformují trh (a to pravděpodobně dospěje), přijdou.

Paralelně poroste tlak na bezpečnostní certifikaci řídicích systémů. NIS2 směrnice, která se vztahuje na kritickou infrastrukturu, bude postupně zahrnovat i velké energetické instalace — a tam bude klíčová otázka, kdo má přístup k datům a řídicím systémům.

Blanco a Nordex nejsou sami. Vestas, Siemens Gamesa a většina evropských hráčů tlačí stejným směrem. Otázka je, jestli Brusel zareaguje dřív, než se čínský podíl na evropském větrném trhu vyšplhá nad 10 nebo 15 % — bod, za nímž bude vyjednávací pozice Evropy výrazně slabší.

Větrný průmysl není jen ekonomická kategorie. Je to strategická infrastruktura. A to, kdo ji postaví a provozuje, určí, kdo bude mít klíče od evropské elektrizační soustavy v příštích třiceti letech.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW - obchodování odchylek, regulační elektřiny a intraday trading. Zjistěte víc na SmartEnergyShare.

Další články na toto téma najdete na: Share-Electric.cz - praktické návody a kalkulace ElectricShare.cz - inovace a kybernetická bezpečnost