„Island“ u Košic. Na Slovensku vzniká obří geotermální projekt, vrty zajistila MND

Geotermální "ostrov" u Košic: Slovensko sází na zemské teplo a MND vrtá historii

Tři kilometry pod zemí je teplota přes 150 stupňů. Nevyžaduje to žádné spalování, žádné solární panely ani vítr. Slovensko se chystá tento potenciál využít způsobem, jaký v regionu střední Evropy nemá obdoby — a česká firma MND k tomu přiložila ruku, přesněji vrtnou soupravu.

Projekt u Košic, přezdívaný interně „Island" po vzoru islandské geotermální velmoci, je zatím největší geotermální iniciativou v postkomunistické Evropě. Pokud vše půjde podle plánu, mohl by tento projekt zásobovat teplem desítky tisíc domácností a zároveň dodávat stabilní elektřinu do sítě — 24 hodin denně, bez ohledu na to, jestli svítí slunce nebo fouká vítr.

A právě ta stabilita je v dnešní Evropě vzácnější komodita, než by se mohlo zdát.

Proč zrovna Košice a proč teď

Slovensko sedí na geotermálním pokladu. Panonská pánev, která zasahuje i na slovenské území, patří k nejteplotně aktivnějším oblastem v Evropě. V okolí Košic dosahují geotermální gradienty hodnot přes 55 °C na kilometr hloubky — v porovnání s evropským průměrem (30 °C/km) je to skoro dvojnásobek.

Tohle vědí geologové desetiletí. Jenže vrtat tři kilometry hluboko a odvést horkou vodu k povrchu způsobem, který je ekonomicky udržitelný, to je jiná věc. Přesně tady vstupuje do hry Moravské naftové doly (MND), česká firma se sedmdesátiletou tradicí v hlubokém vrtání.

MND zajistila vrtné práce pro projekt, jehož investor dosud zůstává z části v anonymitě, ale slovenská média potvrdila účast francouzského a britského kapitálu. Celková investice se odhaduje na 200 až 300 milionů eur — v závislosti na výsledcích průzkumných vrtů a na tom, kolik tepelné energie se podaří z reservoárů vytěžit.

První průzkumný vrt překonal hloubku 2 800 metrů na přelomu roku 2025 a 2026. Výsledky jsou podle dostupných informací "velmi povzbudivé" — teplotní log ukazuje hodnoty blízké prognózám, a co je klíčové, hydrogeologický průzkum prokázal existenci propustných formací, které umožní cirkulaci vody.

Jak geotermální elektřina funguje a proč není všude

Princip je prostý: voda se vhání do horkého podzemního reservoáru, ohřeje se, vystoupí na povrch, předá teplo (nebo pohání turbínu), a vrací se zpět do země. Systém se nazývá Enhanced Geothermal System (EGS) nebo v příznivějších geologických podmínkách prostý hydrotermální systém.

Islandský model, který inspiroval název projektu, funguje na druhém principu — tam jsou k dispozici přirozené aquifery plné horké vody. Slovenský projekt je kombinací obou přístupů: přirozená geotermální voda existuje, ale pro dosažení komerčního výkonu bude pravděpodobně nutné reservoár "stimulovat."

Právě stimulace reservoárů je technicky i politicky citlivé téma. V roce 2006 způsobil geotermální projekt v Basel ve Švýcarsku sérii malých zemětřesení, projekt byl zastaven a investor zaplatil odškodné. Od té doby se technologie výrazně zlepšila, monitorovací systémy jsou sofistikovanější, ale veřejný odpor k seismickým rizikům přetrvává.

MND má v tomto ohledu výhodu: firemní know-how z ropných a plynových vrtů je přímo přenositelné na geotermální projekty. Stimulace hornin hydraulickým tlakem není ve vrtném průmyslu nic nového — klíčová je přesnost a monitoring.

Stabilita vs. intermitence: proč geotermální dává smysl právě teď

Tady přichází do hry širší kontext evropských energetických trhů. Zatímco severské země řeší propad cen futures kvůli přebytku plynu a slabší spotové poptávce, francouzský provozovatel přenosové soustavy RTE se potýká s poruchami na vyrovnávacím trhu a slíbil nápravu do poloviny června.

Obě situace ukazují na jeden problém: Evropa má čím dál více zdrojů, ale jejich řízení v reálném čase je stále obtížnější. Solární a větrná energie jsou skvělé, ale jejich intermitence přetěžuje vyrovnávací mechanismy. Geotermální zdroj je dispatchovatelný — to znamená, že operátor soustavy může jednoduše říct "dej nám 10 MW" a dostane je, kdykoli.

Pro zprostředkovately jako SmartEnergyShare.com je toto klíčový koncept. Sdílení energie a obchodování s regulační elektřinou závisí na schopnosti předvídat a flexibilně řídit výkon. Dispatchovatelný geotermální zdroj je ideálním partnerem pro modely sdílení energie — může plnit základní zátěž, zatímco solární a větrné zdroje pokrývají špičky a bateriová úložiště (BESS) zajišťují vyrovnání.

Ke komerčním modelům sdílení elektriny a flexibilitě na vyrovnávacím trhu se podrobněji vyjadřuje například blog bess-global-blog.vercel.app, kde najdete technické srovnání různých typů dispatchovatelných zdrojů v kontextu BESS.

MND: od ropy k teplu Země

Moravské naftové doly nejsou první firmy, která dělá pivot od fosilních paliv ke geotermálním projektům — ale jsou jednou z mála, která k tomu má opravdové technické zázemí.

Firma ze Hodonína má za sebou více než 450 dokončených vrtů, provozuje vlastní vrtné soupravy schopné pracovat do hloubky 5 000 metrů, a disponuje geomechanickými a geologickými odborníky, kteří dokáží analyzovat podmínky reservoáru. To je přesně to, co geotermální projekt potřebuje.

Na slovenský projekt nasadila MND jednu ze svých nejmodernějších souprav, schopnou vrtat s přesností na centimetry díky rotaryřídícím systémům. Horizontální větve vrtu — klíčové pro maximalizaci kontaktu s horkým reservoárem — jsou technologicky podobné horizontálním vrtům pro těžbu ropy.

Zajímavý je i obchodní model: MND podle dostupných informací neparticipuje jen jako dodavatel služeb, ale vstupuje do projektu jako minoritní partner. To by byl pro firmu strategický posun — od prodeje vrtných služeb k vlastnictví části geotermálního aktiva s dlouhodobými výnosy.

Čísla, která rozhodují

Projekt u Košic si klade ambiciózní cíle. Podle dostupných projektových dokumentů:

Tepelný výkon: 40–60 MW termálního výkonu v první fázi
Elektrický výkon: 5–8 MW elektrické energie (přes ORC turbíny — Organic Rankine Cycle)
Zásobování teplem: až 35 000 domácností v okolí Košic
Teplotní cíl: 140–160 °C na povrchu (na vstupu do systému)
Životnost: 25–30 let při správné správě reservoáru
Emise CO2: prakticky nulové (provozní emise, bez spalování)

ORC technologie, která přeměňuje geotermální teplo na elektřinu, funguje při nižších teplotách než klasická parní turbína. Účinnost je nižší — typicky 10–15 % — ale pro geotermální aplikace je to stále ekonomicky smysluplné, protože "palivo" (zemské teplo) je zadarmo.

Klíčový je levelized cost of electricity (LCOE). Geotermální projekty mají vysoké kapitálové náklady, ale extrémně nízké provozní výdaje. Po splacení investice (typicky 15–20 let) produkují elektřinu za ceny konkurenceschopné i se solárními a větrnou energií — a bez závislosti na počasí.

Pro porovnání: průměrný LCOE geotermální elektřiny v Evropě se pohybuje mezi 60–100 EUR/MWh, zatímco solár se letos v Česku pohybuje kolem 40–60 EUR/MWh. Jenže geotermální zdroj je k dispozici 8 500–8 700 hodin ročně (z 8 760). Solár v ČR dodává elektřinu průměrně 1 000–1 200 hodin ročně. Roční produkce z geotermálního megawattu je tak 7–8× vyšší.

Slovenský kontext a srovnání v regionu

Slovensko dosud geotermální energii využívá minimálně — převážně pro balneologické účely (lázně, wellness). Komerční výroba tepla z geotermálních zdrojů existuje v několika malých projektech, ale nic v řádu megawattů.

Srovnání se sousedy je poučné. Maďarsko, které leží ve stejné Panonské pánvi, provozuje geotermální teplárenství v řadě měst — Miskolc, Győr, Szentes. Maďarský vládní program GINOP financoval desítky menších projektů. Výsledek: Maďarsko pokrývá geotermálním teplem odhadem 4 % celkové tepelné spotřeby, přičemž potenciál je mnohonásobně vyšší.

Rakousko jde ještě dál — v roce 2025 spustilo první geotermální elektrárnu v Alpách u Gmundu (projekt Genexco), zaměřenou právě na EGS technologii v méně příznivých geologických podmínkách, než jaké nabízí Panonská pánev.

Česko v tomto srovnání zaostává. Projekt geotermální elektrárny v Liberci se pohybuje na papíře více než dekádu, a lokálně se geotermální energie využívá spíše přes tepelná čerpadla (mělká geotermie) než přes hlubinné vrty.

Slovenský projekt u Košic by tak mohl být demonstrátorem pro celý region — v tom, že hlubinná geotermie je v střední Evropě proveditelná i mimo Island.

Co to znamená pro trh s energiemi a sdílení elektřiny

Zpět k aktuálnímu dění na trzích. Francouzský TSO RTE slíbil opravu problémů s vyrovnávacím trhem do poloviny června — jde o situaci, kdy se nepodařilo správně alokovat regulační elektřinu, což způsobilo zbytečné výpadky a přebytky. Podobné problémy řeší celá Evropa, protože stále větší podíl obnovitelných zdrojů komplikuje řízení soustavy.

Dispatchovatelné zdroje jako geotermální elektrárna jsou v tomto prostředí doslova zlatem. A zprostředkovatelé flexibility — firmy, které sdružují výrobu a spotřebu a obchodují s odchylkami — jsou těmi, kdo z toho může profitovat nejvíc.

Pokud vás zajímá, jak se do takových modelů zapojit jako majitel FVE, bateriového úložiště nebo průmyslový odběratel, praktické návody a kalkulace najdete na [ShareElectric.cz](https://shareelectric.cz). A pokud hledáte přímou cestu k obchodování s regulační elektřinou nebo sdílení přes SmartEnergyShare.com, platforma nabízí modely od malých domácích baterií až po komerční BESS systémy v rozsahu 50–250 kW.

Geotermální projekt u Košic sám o sobě samozřejmě nepomůže s vaší střešní fotovoltaikou. Ale ilustruje důležitý posun: Evropa hledá základní, stabilní zdroje, které dokáží balancovat přebytky z OZE. A tam, kde jsou tyto zdroje dostupné, jsou investoři připraveni vložit stovky milionů eur.

Výhled: Island na Slovensku?

Islandský model je lákavý — ostrov pokrývá geotermální energií přes 90 % tepla a více než 25 % elektřiny. Slovensko nikdy Islandem nebude, ale projekt u Košic ukazuje, že i ve střední Evropě se dá zemské teplo komerčně využít ve velkém měřítku.

Klíčové otázky, na které odpovídají vrty MND: Jak propustný je reservoár? Kolik vody cirkuluje? Jak rychle se teplo doplňuje? Pokud budou výsledky potvrzovat prognózy, lze očekávat rozšíření projektu do druhé fáze s výkonem přes 100 MW termálního výkonu.

Geotermální energie není řešení pro každý kout Evropy. Ale pro Panonskou pánev — Slovensko, Maďarsko, části Rakouska a Rumunska — je to možná nejlevnější stabilní obnovitelný zdroj, který existuje. Stačí se dostat dost hluboko.

MND k tomu vrtá.