Kdo vyrábí fotovoltaické panely? Trhu dál vévodí čínská čtyřka

Devadesát procent. Přesně tolik světové výroby fotovoltaických panelů dnes kontrolovaly v určitých fázích roku firmy z jedné země. A ani ropné šoky, ani clea, ani evropská snaha o „energetickou suverenitu" na tom zatím nic zásadního nezměnily. Kdo tedy vlastně vyrábí panely, které stojí na střechách českých rodinných domů? Připravte se na překvapení. Nebo taky ne.

Čínská čtyřka: giganti, kterým se vyrovná málokdo

Žebříček největších výrobců panelů vede dlouhodobě stejná čtveřice. LONGi Green Energy, Trina Solar, JinkoSolar a JA Solar — společně označovaná jako „čínská velká čtyřka" — dodávají dohromady zhruba 50 až 60 procent všech panelů na světový trh. A pokud přidáme další čínské hráče jako Canadian Solar, Risen Energy nebo Chint/Astronergy, dostáváme se k číslům, která vypadají skoro jako monokol.

LONGi vyhlásil loni opět rekord v účinnosti monokrystalických buněk typu TOPCon a HJT, přičemž jeho výrobní kapacity přesáhly 100 GW ročně. Pro představu: celková instalovaná výkon fotovoltaiky v Česku se pohybuje kolem 3 GW. Jedna jediná čínská firma tak teoreticky vyrobí za pár týdnů tolik panelů, kolik má celá česká solární revoluce za dvacet let existence.

Trina Solar dominuje segmentu velkých pozemních elektráren a skladovacích řešení, JinkoSolar zase patří mezi technologické inovátory s vlastními továrnami nejen v Číně, ale i v Malajsii a Vietnamu — což je mimochodem chytrý tah, jak se vyhnout americkým clům. JA Solar drží krok a společně tato čtveřka doslova drtí cenu za watt. Panel, který stál v roce 2010 dva eury za watt, dnes koupíte za deset až patnáct centů.

Proč to Čína dokázala? Vertikální integrace. Od rafinace polysilicia přes ingoty, waery, buňky až po finální moduly — vše pod jednou střechou, v jednom ekosystému, s dotacemi a s přístupem k levnému kapitálu. Západní výrobci jako Jinko evropský konkurenté už dávno pochopili, že proti tomu nemají šanci. Hanwha Q Cells zavřel továrnu v Německu a přesunul výrobu do Asie. Norwegian Crystals vyhlásil bankrot. Příběh se opakuje jako déja vu.

Návrat uhlí? Záleží, kam se podíváte

Hlasy o „renesanci uhlí" znějí medializovaně, ale realita je komplikovanější. Spotřeba uhlí ve skutečnosti mírně roste — jen ne tam, kde byste čekali. Rozhodující jsou asijské ekonomiky: Čína, Indie, Indonésie, Vietnam. Všechny spalují víc uhlí, než před pár lety, protože jejich průmysl roste tempem, které fotovoltaika a větrné elektrárny nedokážou samy pokrýt.

Čína loni spálila rekordních zhruba 4,7 miliardy tun uhlí, ale zároveň nainstalovala přes 200 GW nové fotovoltaiky za jediný rok. To je trochu paradox: země, která vyrábí devadesát procent panelů světa, je zároveň největším spotřebitelem uhlí světa. Obojí je pravda najednou a obojí se okamžitě používá jako argument v ideologických válkách o energetiku. Necháme stranou.

V Evropě je to jinak. Uhlí ustupuje, byť pomalu — Německo ruší poslední uhelné bloky, Polsko sice brzdí, ale směr je jasný. Česká republika má svůj uhelný limit k roku 2033 a debata o jeho dodržení se vede hlavně o penězích na odvolnění horníků. Detaily o evropském energetickém mixu sledujte na ElectricShare.cz, kde najdete rozbor aktuálních trendů v obnovitelných zdrojích.

Plyn je nejdražší za čtyři roky a ceny elektřiny s ním letí nahoru

Zatímco se fotovoltaika drží na historických minimech ceny, plyn na evropském trhu TTF roste. Obchoduje se nejdráž za skoro čtyři roky — nad 40 eur za MWh se v zimě mluvilo dokonce o hranici 50 eur. Důvodů je několik: vyčerpané zásoby po chladné zimě, menší dodávky LNG (které míří raději do Asie, kde se platí víc), a hlavně obavy z dalšího vývoje po ukončení tranzit ruského plynovodem přes Ukrajinu.

A protože plyn v Evropě stále určuje cenu elektřiny v špičkách — tzv. merit order efekt — jede s ním nahoru i elektřina. Spotové ceny v okolních zemích se v zimních měsících vyšplhaly nad 150 eur za MWh. Aktuální vývoj spotových cen můžete sledovat každý den na spotovém trhu denně, kde vidíte, jak se ceny mění v závislosti na vítr trhu, slunci i plynárenských spekulacích.

Paradox? V době, kdy je plyn dražší než za poslední čtyři roky, jsou panely levnější než kdy jindy. Nikdy předtím nebyla ekonomika solární elektrárny na střeše rodinného domu lepší. Jediný problém: koupit panel je dnes snadné. Umět z něj vytěžit maximum, když ceny kolísají o stovky procent — to je kumšt.

Záporné ceny elektřiny: v Česku jich ubylo, v Evropě přibylo

Loni psaly české média o rekordním počtu hodin se zápornými cenami elektřiny. Letos je jich v ČR méně — což zní jako dobrá zpráva, ale ve skutečnosti odráží hlavně vyšší cenu plynu a vyšší spotřebu. Méně záporných hodin neznamená méně fotovoltaiky. Znamená to dražší zbytek dne.

Trend ovšem není stejný napříč Evropou. V Nizozemsku, Španělsku či Německu počet hodin se zápornými cenami stále roste — tamní solární přetlak je prostě větší, protože mají fotovoltaiky násobně víc než my. Španělsko loni zaznamenalo stovky hodin pod nulou, Německo podobně. Fotovoltaika tam přes léto doslova plave v přebytcích.

A tady se dostáváme k jádru pudla. Pokud máte FVE aProdáváte přebytky do sítě za spotovou cenu, záporné hodiny vám doslova berou peníze z kapsy. Nejen, že dostanete nulu — v některých případech za odběr zaplatíte. Řešením je buď bateriové úložiště, nebo chytré řízení odběru. Praktické kalkulace a návody, jak záporným cenám přizpůsobit provoz domácnosti, najdete na ShareElectric.cz, kde rozebírají i ekonomiku domácích baterií do posledního korunu.

Pokud vyrábíte elektřinu ve větším měřítku, mrkněte na možnosti pro výrobců FVE, kde se řeší, jak prodat přebytky chytřeji než jen „všechno do sítě za co dají".

Co s tím: od panelu k penězům

Dobrá zpráva na závěr. Levné čínské panely, drahý plyn a kolísavé spotové ceny dohromady vytvářejí situaci, kdy se vyplatí být aktivním hráčem na trhu s elektřinou, ne pasivním odběratelem. Pasivní odběratel koupí drahý plyn, platí distribuční soustavy a nakonec ještě doplatí na záporné ceny. Aktivní hráč má panely na střeše, nabíjí baterii, když je elektřina zadarmo, a prodává, když je drahá.

Přesně na tomto principu staví řešení SmartEnergyShare — platforma, která propojuje výrobce, odběratele a bateriová úložiště dohromady. Pro domácnosti je k dispozici přehled na stránce pro domácnosti, firmy najdou možnosti agregace a flexibility na stránce pro firmy a obce se mohou podívat na komunitní projekty. Kdo chce jít hlouběji do obchodování s flexibilitou a BESS systémy, má otevřené dveře.

Regulační rámec v ČR hlídá ERÚ a systémem zúčtování se zabývá OTE — oficiální data vždy stojí za kontrolu, než uvěříte čemukoliv, co vám slibuje zlaté hory.

Predikce na závěr: ať se vám to líbí, nebo ne

Budeme tvrdě realističtí. Čínská čtyřka v čele trhu zůstane minimálně pět let. Žádný evropský či americký výrobce nemá v současnosti kapacity ani technologický náskok, aby ji reálně ohrozil — americká politika srovnávacích cel sice přesouvá finální montáž do USA, ale polysilicium a wafery se stejně vozí z Číny. Vyšší ceny panelů v Evropě navíc znamenají pomalejší růst instalací, což je přesně opak toho, co si Brusel přeje.

Druhá předpověď: plyn zůstane dražší a s ním i ceny elektřiny v zimních špičkách. Fotovoltaika sice v létě přebytky vygeneruje, ale v zimě večer budeme potřebovat plyn, baterie nebo dovozy. Kdo dnes postaví FVE s baterií a připojí se ke smart řešení, bude za pět let sedět na zlatém dole. Kdo jen kouká, zaplatí za stejnou elektřinu dvojnásobek.

Třetí a nejkontroverznější: počet záporných hodin v Evropě poroste, i když letos v ČR dočasně klesl. Solární tsunami, která valí z Německa a Španělska, se u nás jen zpozdí. Připravte se na svět, kde bude elektřina přes léto o víkendech zadarmo a v zimě večer zlatá. Flexibilita se stane nejdůležitějším slovem energetiky dekády. Buďte na správné straně barikády — registrujte se a začněte elektřinu skutečně využívat, ne jen o ní číst.

Zdroje

• ERÚ — Energetický regulační úřad
• OTE a.s. — Operátor trhu s elektřinou
• PV Magazine International
• IEA — Mezinárodní energetická agentura
• IRENA — Obnovitelné zdroje energie

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: Share-Electric.cz Tichý zabiják německého hospodářství. Čína masivně dotuje... Vice o cnbc: ceny